prof. Dr. ANTONIO FERRANTE | Nocera Inferiore (Itálie)

Myofunkční terapie se v posledních letech změnila z disciplíny věnující se pouze obnově správného polykání na skutečnou vědeckou disciplínu. Je to dáno především zjištěním důležitosti nasopalatinálního nervu, kterému se doktor Antonio Ferrante ve svých výzkumech již mnoho let věnuje. Díky jeho výzkumu se studium funkce polykání na posturální oblast stalo v roce 2009 magisterským oborem na Katedře neurologie Univerzity Sapienza. V roce 2015 v Los Angeles získal prof. Ferrante Cenu Louise Pasteura "Za pokroky v medicíně prostřednictvím myofunkčního výzkumu".

prof. ANTONIO FERRANTE, MD, DDS

Lékař, chirurg, stomatolog, ortodontista,

profesor, lektor a specilista na myofunkční terapii, posturologii, gnatologii, deglutologii, osteopatii, pediatrii.

Po absolvování studií lékařství a chirurgie na I. fakultě Univerzity v Neapoli v roce 1976 se specializoval na stomatologii na II. lékařské fakultě téže univerzity. Absolvoval mnoho kurzů ortodontické léčby vedené předními představiteli různých ortodontických technik a dvouletý pokročilý kurz ortodoncie podle Rickettsovy techniky na Univerzitě v Neapoli.

Navštěvoval kurzy myofunkční terapie, vedené prof. Garlinerem a pracoval v "Institutu pro myofunkční terapii" v Coral Gable (Miami, USA), kde se stal referenčním specialistou pro myofunkční terapii pro Evropu.

Absolvoval kurzy gnatologie vedené prof. Pallou a prof. Graberem a kurzy vedené prof. Haroldem Gelbem na Newyorské univerzitě v New Yorku i ve Florencii.

Přednášel na řadě národních i mezinárodních konferencích, vedl semináře na různých italských i zahraničních univerzitách pro zubní lékaře a pediatry.

Byl přednášejícím pokročilého kurzu gnatologie pro studenty Newyorské univerzity a touto univerzitou byl pozván v akademickém roce 2010-2011 jako přednášející ve specializačním kurzu ortodoncie a dentofaciální ortopedie.

V letech 2004 až 2014 působil jako učitel v magisterském studiu posturologie na Univerzitě La Sapienza v Římě. Na Univerzitě G. D'Annunzio v Chieti působil do roku 2010 jako profesor specializačního kurzu ortognatodoncie, kde vyučoval v 1. a 2. ročníku a také přednášel ve specializačních kurzech neurognatologie a funkční ortodoncie.

V roce 2008 se účastnil jako vyučující specializačního kurzu ortodoncie na Univerzitě ve Ferraře.

Od roku 2009 byl profesorem magisterského programu "Klinická posturologie" a v roce 2010 magisterského programu "Neurofyziologie statických a dynamických postur" na Univerzitě v Pise.

V letech 2010-2011 koordinoval vzdělávání v magisterském programu "Myofunkční terapie v posturální oblasti" na Univerzitě Sapienza v Římě.

Od roku 2013 se stal profesorem magisterského programu Klinická posturologie na Univerzitě "Federico II" v Neapoli. Vedl hodiny deglutologie v magisterském programu pediaterie pořádaném ASL Salerno I.

Je členem SIDO (Societá Italiana di Ortodonzia - italská ortodontická společnost), SIOB (Societá Italiana di Ortodonzia Bioprogressiva - italská společnost bioprogresivní ortodoncie), AIFO (Associazione Italiana Funzionalisti Orofaciali - Asociace Italských Orofaciálních Specialistů), IAPNOR (International Academy for Posture and Neuromuscular Occlusion Research - mezinárodní akademie pro výzkum držení těla a neuromuskulární okluze) a Americké Asociace Myofunkční Terapie. Je bývalým prezidentem IMA (Mezinárodní Myofunkční Asociace).

Přeložil texty prof. Garlinera. Publikoval v řadě italských i mezinárodních časopisech ortodoncie, stomatologie, pediatrie, osteopatie, logopedie a posturologie. Je autor výzkumu o změnách polykání způsobených používáním umělé výživy, který byl v roce 2006 nejčtenějším výzkumem na toto téma na světě v letech 2006 až 2012 (data BioMedLib).

Je autor knihy "Myofunkční terapie: od chybně navyklého polykání k posturálním problémům", "Příručky myofunkční terapie", textu "Patofyziologie polykání v pediatrii", knihy "Nová ortodoncie" ve spolupráci s dalšími specialisty, jejichž texty také editoval, dále knihy

"Nová myofunkční terapie - praktická příručka" a textu "Krátký lingvální frenul - monografická aktualizace".

V roce 2015 se zúčastnil jako řečník na Světovém kongresu AOMT (Akademie orofaciální myofunkční terapie) v Los Angeles a obdržel cenu "Louise Pasteura" udělovanou AAMS (Akademie aplikovaných myofunkčních věd) za rozvoj výzkumu v medicíně prostřednictvím myofunkční terapie. Ve své přednášce doložil poslední výzkumy týkající se důležitosti tzv. SPOTu. Výzkum Dr. Antonia Ferranteho ukázal, že položení špičky jazyka na "spot", tedy na speciální místo na patře dutiny ústní v místě ukončení nasoplatinálního nervu, stimuluje neurotransmitery v mozku a zlepšuje mozkové funkce. Uvolňuje se serotonin, dopamin, acetylcholin a norepinefrin. Nasopalatinální receptory v místě bodu jazyka stimulují trojklanný nerv k uvolňování těchto hormonů, což vede k uvolnění fyzického a psychického napětí. Ovlivněna je postura, aktivuje se svalstvo, tělo se napřimuje, aktivují se další části mozku a zlepšuje se tzv. "well-being", tedy zlepšuje se spánek a kognitivní funkce. Melatonin má vliv na imunitní systém, endokrynní systém. Děti potřebují specifické techniky, aby si mohly položit jazyk na SPOT a dýchat nosem. Není to tak snadné a jen jim to přípomínat nepomáhá. Je nutné dítěti pomoci najít správnou klidovou polohu jazyka a ovlivnit tak pozitivně řeč, polykání, spánek, růst obličeje a jeho duševní zdraví.

V posledních letech byla v mezinárodních časopisech v tomto odvětví publikována nová vysvětlení příčin bruxismu, spánkové apnoe, juvenilní idiopatické skoliózy a krátkého lingválního frenula jako příčiny cévního poškození.

S panem profesorem jsme měli možnost se seznámit na mezinárodním kongresu ORTODONCIE DNES v italském Miláně:

KONTAKT:

https://www.antonioferrante.eu/

https://www.centroterapiamiofunzionale.it/v2/